Na Ukrajině vzplál plamen národní revoluce

Webnode
22.02.2014 17:09

V naší zemi jistě není skoro nikdo, kdo by nezaznamenal současné dění na Ukrajině. Média se předhání v informování o aktualitách revoluce, která probíhá jen pár set kilometrů od našich hranic. Jak však bývá  „dobrým“ zvykem, jsou tato zpravodajství značně zkreslená. Pojďme se tedy podívat na to, co se na Ukrajině skutečně odehrává.

Prvním impulsem pro začátek nepokojů se stalo odmítnutí asociační dohody ze strany ukrajinské vlády, která měla být podepsána ve Vilniusu loni v listopadu a která měla přiblížit Ukrajinu do těsnějšího svazku s EU. Na samém počátku protestů tak skutečně vyšlo do ulic mnoho lidí, kteří chtěli podpořit integraci Ukrajiny do EU. Charakter protestu a složení demonstrujících se však brzy začal měnit. Místo „eurooptimistů“ jsou dnes na barikádách nacionalisté a lidé, kteří chtějí svobodu a nezávislost pro svoji zemi. Věřím, že je celkem jedno jak daná revoluce započala, jediné co je důležité je fakt, kam se vyvinula.

Dnes po celé Ukrajině bojují lidé a nebojují za Evropskou unii, jak je nám médii předkládáno. Bojují za svoji zemi a za právo na vlastní názor a nezávislost na nadnárodním zlu. Odmítají zkorumpovanou vládu oligarchů, Janukovyče a Ruskou dominanci, stejně tak jako odmítají ekonomickou a ideovou diktaturu EU. Není tedy pravdou, že by byla většina, nebo i jenom podstatná část lidí na barikádách proto, že by si přáli co nejrychlejší vstup Ukrajiny do EU.

To, že tzv. opozice vedená Kličkem, která jedná s Janukovyčem, již dávno nemá skoro žádný vliv na samotné demonstranty je zcela evidentní. Připomeňme si napadení Klička z řad demonstrantů, či absolutní nerespektovaní dohod uzavřených mezi tzv. opozicí a Janukovyčem. Zoufalost Klička lze demonstrovat i na tom, že požádal západ o vojenskou intervenci, protože si sám dobře uvědomuje, že momentálně nerozhoduje de facto o ničem. 

Česká politická prezentace je opět vcelku jednotná. U našich vládních politiků dominuje myšlenka faktického předání moci „proevropské“ opozici v rámci šíření jediné pravé demokracie, což asi nikoho nepřekvapí. Stejně tak nepřekvapí názor „opoziční KSČM“, která klasicky „varuje před hrozícím fašismem na Ukrajině“. Soudruh Krajča doslova uvádí, že hlavními složkami ukrajinské opozice jsou různé fašistické síly. „V čele pouličních bojů v Kyjevě od počátku působí koalice Pravý sektor, která sdružuje fašistické organizace, jako jsou Ukrajinské národní shromáždění – Ukrajinská národní sebeobrana, Tryzub neboli Trojzubec Stepana Bandery, Patrioti Ukrajiny, Bílé kladivo.“

Ani pronárodní opozice není v otázce Ukrajiny jednotná. Hlavní námitkou je tvrzení, že za celou revolucí stojí „sionisté“ (obměňte si dle potřeby za zednáře, eurointergátory, USA neocons…). Samozřejmě, že s ohledem na začátek protestů a i na podobný scénář „revolucí“, který jsme již měli možnost mnohokrát vidět se daná varianta nabízí. Četl jsem mnoho různých názorů a analýz, jak na Ukrajině všechno dopadne a proč. V nadsázce by se dalo říct, že jsem ani netušil kolik je v ČR tak dobře a detailně informovaných lidí, kteří znají budoucnost bez nejmenších pochyb.

Já se přiznám, že tyto věštecké schopnosti zřejmě postrádám. Ano, možnost, že nakonec bude na Ukrajině prolévána krev demonstrantů bojujících za svobodu zbytečně je vcelku pravděpodobná a nakonec se může ukázat, že celá revoluce splnila přání EU. Přál bych si, aby tomu tak nebylo. Ale víte co? Nemyslím, že by vývoj událostí na Ukrajině probíhal přesně podle scénáře, který „sionisté“ naplánovali. Lidé na Ukrajině ukázali víc vůle a touhy po svobodě, než by kdo v listopadu očekával.

To co je podle mě ale především podstatné je fakt, že k dané revoluci v současné podobě dochází. Není důležité, jak to začalo, je jistě důležité jak to na Ukrajině skončí, ale co je ještě mnohem důležitější je fakt, že k něčemu takovému vůbec dochází. My se tady můžeme dlouze dohadovat, co by se mělo změnit na našem systému, můžeme tady rozsáhle psát o tom, co by se jak mělo dělat. Ale zatímco my v ČR o tom jen debatujeme na internetu, na Ukrajině danou věcí lidé žijí. Národ, který je v podstatě, co by kamenem dohodil, povstal proti systému, který ho zotročuje i proti alternativnímu zlu, které představuje EU.    

 

To, že je něco takového možné, nám dává naději do budoucnosti. Ukrajinští vlastenci z Pravého sektoru dnes stojí na barikádách a bojují za ideál. Za ideál svobody a nezávislosti. Bojují již několik měsíců, krvácejí a umírají za svoji zemi a myšlenku. Obětují se pro budoucnost Ukrajiny i Evropy. Představují světlou pochodeň v temných časech a naději pro nás ostatní. Musím říci, že si hluboce vážím jejich obětí v boji za svobodu a doufám, že bude úspěšný. Snad se jednou i u nás, stejně jako v celé Evropě dokážeme postavit zlu a zvítězíme. Ostatně první Češi již vyrazili podpořit slovanské bratry v Kyjevě v jejich boji za svobodu. Snad je to jen první vlaštovka ohlašující evropské jaro.

Jiří Petřivalský
předseda DSSS Praha