Místo omezení reklamy, bude povolená i podprahová!

09.04.2015 22:38

Také Vám leze reklama často krkem? Vadí Vám neetická reklama cílená na děti? Vadí vám haldy polojedovatých cukrovinek u pokladen? Vadí Vám zvyšování zvuku u reklam v TV? Nám také. Ale tohle vše není nic proti chystané novince ve formě podprahové reklamy. Vláda přišla s návrhem, který ze zákona o regulaci reklamy dosavadní absolutní zákaz nepostřehnutelné, a tím i nebezpečné reklamy v ČR vypouští. Porušení tohoto zákazu je u nás dosud považováno za jeden z největších deliktů a hrozí za něj až desetimiliónová pokuta. Proč tedy vláda s tímto návrhem zčista jasna přišla? Reaguje na výtku Evropské komise (EK), že ČR dostatečně nezapracovala evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách z roku 2005. V té totiž není o reklamě založené na podprahovém vnímání ani zmínka. A tak Evropa upozornila: český zákon „přesahuje rámec maximální harmonizace“. Jinak řečeno – Česko je tvrdší než evropská pravidla. Každá reklama má být podle výtky EK podrobena nejprve analýze, zda je náležitě profesionálně zpracována a zda má „schopnosti podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele“. Až pokud reklama nesplní kritéria, je teprve nekalou obchodní praktikou. A tím i nežádoucí.
 
Směrnice také „nebrání členským státům zachovat či přijmout opatření, která poskytnou spotřebiteli lepší ochranu“. Přesto vláda na výzvu EK reagovala tak, že slíbila zákaz ze zákona o regulaci reklamy vypustit. Stejně postupovala i u skryté reklamy nebo u části pravidel reklamy zaměřené na děti. Mj. navrhla zrušit zákaz, aby reklama nabádala děti, aby přemlouvaly své rodiče ke koupi výrobků nebo služeb. Vláda ve zdůvodnění návrhu tvrdí, že porušení zákazu podprahově nebo skryté reklamy bude dále postihováno jako nekalá obchodní praktika podle zákona na ochranu spotřebitele. Jenže v tomto zákoně se přímo o podprahové reklamě nemluví. Podle šéfa Rady pro reklamu Radka Pokorného není dobré, že toto ustanovení má z regulačního zákona vypadnout. „Je to praktika celosvětově nepřijatelná a sankcionovaná. U nás to nemáme promítnuto v zákoně na ochranu spotřebitele. Lze to dovodit pouze z jeho formulace, že se zakazuje užívání nekalých obchodních praktik a těmi jsou zejména klamavé a agresivní praktiky. Podle mě by to u soudu obstálo,“ komentoval návrh Pokorný s tím, že výkladové problémy mohou nastat. „Pokud to vypadne ze zákona o regulaci reklamy, mělo by se to přesunout do ochrany spotřebitele,“ je přesvědčen. Upozornil také, že tento typ reklamy řeší i zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Ten však je zaměřen na provozovatele vysílání, nikoli na výrobce takové reklamy.
 
 
Psycholog: Kdyby podprahová reklama neměla účinek, nikdo by ji nepoužíval 
Mluvčí ČT A. Plívová tvrdí, že každé obchodní sdělení podléhá kontrole, a to jak obsahové, tak technické a vizuální (mluvčí ČT bude jistě velmi „pravdomluvná“ žena). „Provádí ji prý tým zkušených profesionálů, kteří by, jakkoli je to obtížné, naprostou většinu případů podprahového sdělení odhalili. Za poslední roky se v ČT pokus o vpašování podprahové informace do obchodního sdělení neobjevil,“.
Rada pro reklamu se zatím žádným takovým porušením nezabývala. Člen její arbitrážní komise psycholog Ivan Douda řekl Právu, že oni se ve své činnosti zabývají případy, na které někdo upozorní. Na podprahovou reklamu nikdo nepoukázal právě pro její skrytost. „Posouzení podprahovosti je složitější. Obecně ale lze říci, že kdyby neměla tu sílu a žádný účinek, tak by ji nikdo nepoužíval,“ řekl Douda. Připustil, že tu existuje i druhý pohled, že jde o fantoma, který nic nepůsobí. „Faktem je, že některé triky, které se používají, mohou mít jakýsi ne zcela vědomý účinek na člověka. O tom nepochybuju, to je z psychologie známé,“ dodal Douda.
 
Kde všude se s podprahovou reklamu setkáváme.
Podprahová reklama je založená na tom, že člověk reklamu ani očima, ani ušima nezaznamená, ale podvědomě ji vnímá. Odborníci se přou o její vliv na člověka. Přesto je u nás i jinde ve světě považována za nežádoucí a je trestána. Nejznámější je pokus Halea Beckera ze 60. let minulého století, kdy v obchodním domě v New Orleansu pouštěl do hudby dvě neslyšitelné věty, které měly působit na podvědomí zákazníků: jsem čestný a nebudu krást. Počet krádeží prý poté klesl na třetinu! Technicky jde o to, že se např. mezi 24 okének pásku filmu vloží jedno s reklamním obrázkem. Divák nic nepostřehne, ale jeho podvědomí zareaguje. Odhalit takovou reklamu lze těžko, např. jen při pomalém prohlížení.
Za podprahovou reklamu jsou považovány i plakáty či obaly některých výrobků, které v sobě mají skrytý sexuální motiv, neboť to zvyšuje atraktivnost jakéhokoli výrobku, je tedy velmi zvláštní, že mnoho produktů i služeb takovouto formou propagováno je. Za formu podprahové reklamy je považován někdy i silnější zvuk u vysílaných reklam v televizi, taktéž zcela běžný.
 
Věříme, že si naši zákonodárci zachovají alespoň zbytek selského rozumu a etiky a podprahovou reklamu nepustí do světa. V opačném případě, bude o další věc navíc, kterou budeme muset opravit.
 
Miloslav Wolf, DiS.
šéfredaktor PD