Jak se žije na Žižkově

Webnode
18.06.2015 22:31

Projdeme-li se žižkovskými ulicemi, můžeme pozorovat zdejší krásnou architekturu, jedinečnou a rozmanitou směsici stavebních stylů typických pro tuto staletí vyvíjecí se městskou část, či popřemýšlet o tom, nakolik jsou obyvatelé nebo návštěvníci Prahy 3 spokojeni s úrovní zdejších služeb, tzv. podnikatelským ruchem. Zkusme se tedy spolu projít ulicemi za poznáním zdejších podnikatelských aktivit.
 
Na vrchu Vítkově nám jarní slunce příjemně hladí tváře, první obchod pod kopcem, v rozmezí ulic Koněvova-Zelenky Hajského, nás ale přímo bije do očí. Otrhané a špinavé cedule se nám zoufale snaží vysvětlit, že se jedná obchod s potravinami a drogerií. Jak to vypadá, uvnitř obchodu se neodvažujeme zjišťovat a tak míříme dolů po Koněvově ulici pátrat po další nabídce. Po několika desítkách metrů se nám rovnou dvě stejné večerky vedle pletou do cesty s přepravkami zeleniny vystrčenými do chodníku, na protější straně se na nás směje další totožná dvojice obchůdků. Dalo by se říct, že jich je tedy víc než lidí na ulici. Opravdu se vyplatí provozovat čtyři a více prodejen se stejným sortimentem v rozmezí necelých sto metrů? Těšíme se, že na další cestě potkáme obchůdky s různorodou nabídkou, ale situace se nemění, ani když uhýbáme do bočních ulic z večerek pomalu ob dům, ve kterých nikdo nenakupuje, už jde hlava kolem. Ať zahneme, kam zahneme, scénář stejný. Sem tam nás donutí přidat do kroku pochybné individuum, ale vesměs ulicemi nikdo neprochází. A když nejsou zákazníci, obchůdky se nesnaží ani nic nabízet, přes zaprášené výlohy by beztak nebylo nic vidět. Tady je něco špatně.
 
Netřeba podotýkat, jaké ruce tyto povětšinou zanedbané večerky drží, převážně se jedná o obchodníky asijského původ, kteří vyhnáni z tržnic ať už celníky nebo ekonomickou krizí se usadili v Praze a provozují živnost. Dáme-li si tu snahu a postojíme před některou asijskou večerkou, na prstech jedné ruky spočítáme, kolik zákazníků v rozmezí několika hodin do prodejny přijde. A ti těch pár lidí si odnáší maximálně drobnost za pár korun. V podstatě je jedno v jaký čas spočítáme zákazníky, žádného vyššího čísla se nikdy nedopočítáme. Přesto si můžou tito podnikatelé pořídit drahé auto, mít děti na nejlepších školách. Zřejmě ekonomickým zázrakem po dni prosezeném v obchodě žijí obchodníci z dálky dvojí život- navenek čekají na bezdomovce, který si přijde do obchodu pro lahvové pivo, na druhé straně mají po kapsách velké sumy peněz.  Opravdu si občané přejí mít na každém rohu večerku, ve které se nedomluví? Můžeme jen spekulovat nad tím, do jaké míry tato uzavřená asijská komunita podniká poctivě a co skrývají za činnosti, které produkují jejich zisk. Ano, můžou to být drogy, obchod se zbožím překoupeným od narkomanů, neplacení daní a různé další aktivity. Je výhoda, že si můžeme drobnost, která nám doma schází koupit o půlnoci, ale těžko půjdeme na nákup o několika taškách v čase, kdy se po ulicích pohybují lidé vesměs lidé podivného ražení k obchodníkovi, který část zboží nakoupí v hypermarketu a prodává jej s přirážkou. Můžeme namítat, že asijský obchodník nemá žádné výdaje za kulturu, ale přesto Asiaté několikrát do roka cestují letecky domů za nemalé peníze, a jejich životní výdaje nemůžou být nulové.  Stojí před námi problém, který nikdo neřešil, Češi houfně opouštějí jeden obor, který s nebývalou razancí přejímá uzavřená asijská skupina. Čeká nás boj s nezaměstnaností, problém s výběrem daní, problém s kriminalitou ať už hospodářskou, tak i tou pouliční, problém obchodování s narkotiky. Tento boj nevyřeší ani registrační pokladny ani cokoli jiného. Naopak bude bit český podnikatel, který sice taky dělá drobné ústupky do své kapsy, ale je to jen díky tomu aby v podstatě přežil v této nekalé konkurenci a nemusel propustit zaměstnance. Praha 3, a i jiné čtvrti vyhání postupným zpoplatňováním parkovacích míst za přemrštěné ceny podnikatele z obvodu, kde léta prosperovali a zákazníci byli spokojeni. Namísto toho si území drží pochybné obchody, bazary, bistra, které pro obyvatele nejsou k užitku. Stejně tak se chovají ke svým zákazníkům-nájemníkům vlastníci objektů a po letech řádného placení nájmů je vyhání s nasazením nehorázných cen na periferie za město. Problémů se nahromadilo tolik, že jen těžko budou řešitelné. A pokud je nebudeme řešit hned, může se nám brzy stát, že pro nás nesrozumitelné znaky a slova s čárkami dole, nebo s háčkem nad „A“, uvidíme třeba nad hypermarketem. 
 
  Jaroslav Černý, redaktor PD
Webnode