GMO – spása pro lidstvo nebo cesta do pekel?

07.11.2012 18:22

 

I.   Co je to GMO? Co všechno se modifikuje? Historie modifikací.

 

              Na rozdíl od běžných šlechtitelských postupů, kdy se vybírají nebo mutagenezí vytvářejí odlišné (žádoucí) formy znaků, vzájemně se kříží jejich nositelé a dalšími opakovanými kříženími s nejlepšími odrůdami stabilizují požadované vlastnosti nové odrůdy (její vytvoření vyžaduje 10, ale i více let úsilí šlechtitelů), při genetických modifikacích se obvykle hned od počátku využije špičková odrůda a metodami genového inženýrství je do ní cíleně vpraven jeden nebo několik málo genů pro zcela nový znak či znaky, jejichž přenos by klasickými metodami nebyl uskutečnitelný (např. pro vzájemnou nekřížitelnost partnerů, příslušnost dárcovského organismu do jiné skupiny, říše apod.). Významné je, že takto jsou přenášeny pouze geny, jejichž účinek je dobře znám z původního organismu dárce a jemu příbuzných organismů, kam byly přenášeny při studiu jejich účinku. Je proto jen velmi málo pravděpodobné, že v novém organismu příjemce bude účinek vybraného genu jiný, či dokonce takzvaně nepředvídatelný.  (1)

            Většina lidí zná jako geneticky modifikované většinou jen některé druhy plodin jako kukuřice, sója, některé obiloviny. Rozsah genetických modifikací je však daleko širší a zahrnuje nejen rostliny, ale i živočichy, viry, bakterie a člověka.

 

Genetické modifikace rostlin

      

       Asi nejznámější geneticky upravenou plodinou je  bt kukuřice. Ta obsahuje transgen pro δ-endotoxin, získaný z baktérie Bacillus thuringiensis, Rostlina pak produkuje toxin, který hubí některé škůdce (např. zavíječe kukuřičného).  

       Velkou skupinu GM tvoří plodiny tolerantní vůči herbicidům, nejznámější je Roundup ready sója s tolerancí vůči herbicidu glyfosátu. Kukuřice T25 je tolerantní k herbicidu fosfinotricinu (účinná látka glyfosinát amonný) obsahuje transgen z bakterie Streptomyces viridochromogenes.

       Některé plodiny se modifikují k účelům, aby se přizpůsobily lokálním klimatickým podmínkám jako sucho (brambor, tabák). U rostlin jsou hormony cytokininy zodpovědné za opadávání listů. Vlivem sucha produkce cytokininů klesá, proto jsou rostliny modifikovány, aby produkci cytokininů zvětšovaly a přečkaly tak i několikatýdenní sucho.    Problémem některých oblastí  přesolená půda, způsobená zavlažováním z podzemních vod s vyšší koncentrací minerálů, popř. v pobřežních oblastech ohrožených zaléváním mořskou vodou. Proto bylo vytvořeno např. GM rajče, schopné přežít a plodit i v těchto podmínkách.

       V chladnějších oblastech se pěstuje GM tabák a brambor, obsahující transgen ryb z chladných moří. Podobně se testují také nemrznoucí jahody, které při modifikaci změnily barvu (viz obrázek).

                        

 

       Některé plodiny se modifikují, aby řešily nedostatek nutrietů ve výživě obyvatel rozvojových zemí (např. tzv. „zlatá rýže“ s vyšším obsahem beta-karotenu, obsahuje gen kukuřice). Testují se GM brambory s vyšším obsahem bílkovin (obsahují transgen z amarantu).

        Některé olejniny se modifikují pro změnu zdraví prospěšných složek pro člověka (řepka, sója). Některé rostliny jsou modifikovány za technickým účelem (brambory s vyšším obsahem škrobu). Modifikují se také některé druhy ovoce a zeleniny – jablka, papája, rajčata, jahody ad.

 

Genetické modifikace živočichů

       Genetické modifikace se provádějí také na široké škále zástupců živočišné říše. Provádějí se na bezobratlých i na obratlovcích. Z bezobratlých  se modifikují hlístice a octomilka, intenzívně jsou zkoumáni škůdci (mšice), paraziti (motolice), nebo přenašeči infekčních chorob (klíšťata, komáři).

       Genetické modifikace živočichů jsou nejčastěji prováděny u laboratorních myší, kterým se odebere některý gen a podle něho se zkoumá, který gen má jaké funkce. Modifikace myší se také provádějí v souvislosti s výzkumem některých lidských chorob, např. poškozením CFTR genu se provádí výzkum cystické fibrózy, jednoho z nejčastějších lidských dědičných onemocnění.

       Nedávno začali být GM živočichové využíváni pro produkci lidských farmakologicky významných proteinů. Např. lidský antitrombin distribuovaný pod označením Atryn , produkovaný GM kozami.

       Novým trendem jsou geneticky modifikovaní obratlovci pro účely výživy obyvatelstva. V USA a Kanadě se geneticky modifikují lososi linie  AquAdvantage, kteří vznikli z lososa obecného přenosem genu pro růstový hormon lososa čavyči. Tento nový druh roste dvakrát rychleji, lépe tráví potravu a má méně zplodin látkové výměny. Další GM rybou je modifikace pstruha duhového, kterému je blokován gen pro myostatin. Myostatin blokuje nadměrný růst svaloviny. Blokací je výrazně růst svaloviny posílen.

Ve schvalovacím procesu v USA a Kanadě je GM prase Enviropig, které dokáže výrazně účinněji zpracovat fosfor z krmiv, který nevylučuje s výkaly, což má být šetrnější k životnímu prostředí. Harvard Medical School získal prase, které má přenesený gen fat-1 z genomu hlístice Caenorhabditis Elegans. Enzym kódovaný tímto genem zajišťuje konverzi omega-6 polynenasycených mastných kyselin na prospěšnější omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, jejichž hlavním zdrojem je rybí maso. Do budoucna by je mělo obsahovat i maso skotu, drůbeže a vejce.

       Početná skupina GM hospodářských zvířat je odolná vůči infekčním chorobám. Byly získány kozy rezistentní vůči viru maedi visna, linie kura odolné vůči virové leukóze, linie skotu rezistentní k některým streptokokovým zánětům mléčné žlázy. Existuje několik linií skotu rezistentních k BSE a linie ovcí rezistentních ke skrapii.

       Jedním z kontroverzních případů je  tele Daisy. Vědci odebrali kožní buňky krávy a geneticky modifikovali, aby blokovaly produkci BLG proteinu. Jádra těchto buněk byla přemístěna do vajíčka krávy a uměle vypěstována do stádia blastocysty. Poté byla implantována do dělohy krávy -  nositelky. Ze stovky implantovaných blastocyst, většina zárodků záhy zemřela a narodilo se pouze jedno živé tele – mutant bez ocasu. Účelem tohoto experimentu je vytvořit krávu, která bude dávat mateřskému mléku podobné mléko, neboť mnoho lidí má alergii na laktózu. http://www.infowars.com/frankenscientists-announce-mutant-gmo-cows-to-produce-hormone-induced-engineered-milk-for-human-babies/

 

 

Transgenní mikroorganismy

       Zejména v medicíně se používají modifikace virů pro diagnostiku a léčbu některých onemocnění, zejména pro přípravu protinádorových vakcín.

       Transgenní bakterie se využívají rutinně pro řadu molekulárních klonování, např. pro sledování residuální nemoci  v případě hematoonkologických onemocnění. Dále se využívají k produkci proteinů pro přípravu protilátek, enzymů pro molekulární biologii. Ty jsou využívány pro mapování chromozomálních změn v buňkách.

       Transgenní kvasinky umožňují mapovat enzymatické dráhy, signální dráhy a onkogenní potenciál nových variant genů u pacientů. (1)

 

 

Modifikace s lidskými geny

       Nemodifikuje se jen v rámci rostlinné a živočišné říše, ale genetické testy se provádí mezi rostlinami a živočichy s člověkem.

       V červnu t. r. vědci ohlásili narození 30 dětí, které mají geny dvou matek a jednoho otce. Pokud by se spojili s normálními jedinci, znamenalo by to změnu genomu pro následující generace s nepředvídatelnými následky. Britští vědci také hlásí, že někteří vědci vytvářejí lidsko-zvířecí monstra. http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/v-usa-vytvorena-prvni-geneticky-modifikovana-miminka

 

       Základy pro rozvoj novodobých biotechnologií byly položeny v 50. letech 20. století, objevením struktury deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která je nositelkou genetické informace organismů ( objevitelé James Watson, Francis Crick, Maurice Wilson a Rosalind Franclin). V 70. letech se podařilo izolovat jednotlivé geny a přenést je do jiného organismu, což umožnilo změnit jeho genetický kód a současně získat nové vlastnosti, které prostým křížením nebylo  možné. Tím bylo možno překonat mezidruhovou i mezirodovou bariéru.  K prvnímu využití  u rostlin došlo v roce 1994 v USA, kdy byla vyprodukována GM rajčata. Následoval rychlý rozvoj komerčního využívání GMO v zemědělství a nárůst  ploch osévaných GM plodinami, zejména v některých zemích.          Geneticky modifikované zemědělské plodiny se začaly pěstovat od r. 1996. V r. 2007 dosáhla jejich celková plocha 114,3 milionů hektarů, což představuje 8 % z celkových 1,5 bilionu ha orné půdy. Celkem se pěstovaly ve 23 státech – 11 vyspělých a 12 rozvojových.Největšími pěstiteli byly USA, Argentina a Brazílie, za nimi následovala Kanada, Indie, Čína, Paraguay, Jižní Afrika, Uruguay, Filipíny, Austrálie, Španělsko a Mexiko. Na méně než 0.1milionů hektarů se pěstovaly geneticky modifikované plodiny v Kolumbii, Chile, Francii, Hondurasu,České republice, Portugalsku, Německu, Slovensku, Rumunsku a Polsku. Nejčastěji pěstovanou plodinou v r. 2007 byla sója (51 % z celkové rozlohy GM plodin), za ní následovala kukuřice (31 %), bavlník (13 %) a řepka (5 %). Nejčastější znak pěstovaných GM plodin je tolerance k herbicidům. Od roku 2009 se však situace začíná pomalu měnit.

 

 

II.               Vědecké studie týkající se účinku GMO na zvířecí a lidský organismus a na životní prostředí

 

       Mnoho lidí na naší planetě jen vyslovení slov „genetická modifikace“ děsí a odmítají genetické modifikace jako takové a mnohdy vlastně ani nevědí proč. Vyplývá to z lidské přirozenosti a instinktů, které člověku jako součásti přírody napovídají, že modifikace jsou něco, co je proti řádu přírody. Věřící by řekli „hraní si na Boha“, protože zde dochází ke křížení druhů, které se v přírodě křížit nemohou. Odpovídá tento vnitřní odpor lidí skutečnosti? Zde je několik vědeckých studií na toto téma:

 

 

 

Tajná studie firmy Monsanto:

Britský list The Independent zveřejnil v roce 2005 částečné výsledky utajované studie firmy Monsanto, která (nejen) v Británii způsobila velké obavy. Podle této studie byla  skupina krys krmena GMO kukuřicí a druhá skupina byla krmena standardní nemodifikovanou kukuřicí. Testování trvalo 90 dnů. V následném testování se ukázalo, že u krys krmených GM kukuřicí došlo k významným změnám: krysy měly zmenšené ledviny a významné změny krve. Okamžitě se zintenzivnila debata o tom, zda je bezpečné povolit konzumaci GM kukuřice bez dalšího testování a výzkumů. Lékaři naznačili, že změny v krvi hlodavců mohou znamenat významné poškození imunitního systému. Dr. Vyvyan Howard z univerzity v Liverpoolu vyjádřil značné znepokojení a požadoval okamžité zveřejnění celé studie. Podobně se vyjádřil i Dr. Michael Antoniu, expert na molekulární genetiku z Guys hospital. (3)

Studie o účincích na larvy motýla monarchy z roku 2004:

Tato studie odhalila, že insekticidní odrůdy GM plodin, tedy bt kukuřice MON810 firmy Monsanto a bt11 firmy Syngenta mají nepříznivý vliv na vývoj larev motýla monarchy a další motýli (např. babočka paví oko) nebo jiný hmyz a můry, které nejsou cílovou skupinou. (4)

Studie kolektivu výzkumníků univerzity v Lundu (2005):

Výzkumníci odhalili náhodně při studiu semenáčků  na experimentální farmě v Lönnstorpu  rostliny transgenní řepky olejky. Jednotlivé druhy řepky, včetně druhu rezistentního vůči herbicidům, sem byly vysazeny v roce 1995 v rámci polních pokusů. Od roku 1996 se zde pěstovaly jiné druhy plodin (pšenice, ječmen, cukrová řepa). Vědci došli k závěru, že rezistence těchto semen může vést ke kontaminaci jiných plodin, které se pak mohou stát pro zdraví člověka nebezpečné. http://www.nature.com/news/2008/080401/full/news.2008.729.html

Studie o důsledcích úniku genů a křížení s divoce rostoucími druhy (2003)

Tuto studii vypracoval Centre for Ecology and Hydrology v Dorsetu  a zabývala se identifikací možných rizik úniku genů  řepy cukrovky, které mohou spíše než pylem uniknout např. při polních pracích. Tyto geny byly nalezeny až 1,5 km od místa, kde se nacházelo pole.  Modifikovaná cukrovka, která se zkříží s divoce rostoucí (beta vulgarit), vytváří velmi odolný plevel, který v prvním roce produkuje tisíce semen. Podle francouzských kolegů je únik  genů prostřednictvím semen stále podceňován. Přidává se i Detlef Bartsch z univerzity Roberta Kocha v Berlíně. Podle něho je mnohem větší pravděpodobnost úniku genů prostřednictvím semen v jižní Evropě, kde jsou plodiny pěstovány na semeno. K tomu dodává: „únik genů nastane, otázkou je, jakých genů.“  http://www.nature.com/news/2003/030618/full/news030616-7.html

Studie Food & Water Watch (2012):

Toto spotřebitelské sdružení provedlo studii, podle níž GM losos může obsahovat zvýšené množství hormonů, ovlivňujících činnost tračníku, prsou, prostaty a způsobit rakovinu plic. Existují také důvodné obavy, že pokud by losos unikl do volné přírody, mohl by ohrozit genetický kód volně žijících lososů, byť propagátoři tvrdí, že jsou takto  modifikovány pouze neplodné samice. Studie, na jejichž základě žádají příslušné firmy o schválení ke komerčnímu chovu, jsou však tajné. Prozatím komerční chov GM lososů zablokoval americký Kongres. http://naturalsociety.com/consumer-groups-call-genetically-modified-salmon-classified-food-additive/

Studie celonárodního sdružení genetické bezpečnosti a Severcova ústavu problémů ekologie a evoluce Ruské akademie věd (2010)

Tento výzkum pod vedení doktora biologických věd Alexeje Surova se zabýval účinky GMO na živý organismus, Cambellova křečka, který je známý rychlým střídáním generací). Křečci byli v různých skupinách krmeni neGMO sójou, a různými množstvími příměsi GMO. U těch, kteří byli krmeni GM potravou, se ve druhé generaci objevily vývojové vady, jako pomalý růst a pozdější pohlavní zralost. Ve třetí generaci zůstali neplodní. Badatelé nemohou pochopit, proč když se GMO dostává do živých organismů, uvádějí se v nich do chodu programy ničení. Proto vědci navrhli dočasné moratorium na používání GMO v potravinách, dokud nebude přesně známa jejich biologická bezpečnost nebo nebezpečnost a požadují další výzkumy. http://czech.ruvr.ru/2010/04/16/6522834.html

Výzkum firmy Oxitec, která vytvořila GM moskyta (2011):

Britská firma vypustila na Kajmanských ostrovech na 19000 GM moskytů, aby otestovala dopad mutovaných moskytů na celkovou místní populaci tohoto hmyzu. Tito moskyti byli obdařeni genem, který je zabije před dosažením dospělosti, pokud jim nebude podán tetracyklin. Tento gen se předává následnému potomstvu. Cílem tohoto experimentu je redukce populace moskytů, zabránění škod na plodinách a omezení chorob přenášených hmyzem jako např. malárie. Problémem je, že vědci nemají ani potuchy, jaké následky může mít vypuštění těchto moskytů na životní prostředí a populaci. Co bylo vypuštěno, nedá se odpustit. http://naturalsociety.com/genetically-modified-mosquitoes-unleashed-concerns-grow/

Studie Bruce Tabashnika a kol. z univerzity v Arizoně, ve spolupráci s kolegy z Mexika, Číny a Německa (2011):

Tato studie potvrdila souvislosti mezi pěstováním bt  plodin (zejména kukuřice a bavlny) a vznikem rezistence škůdců vůči Cry toxinům, které tyto bt modifikace produkují, tudíž je proti škůdcům třeba použít větší množství pesticidů, než v konvenčním zemědělství. Tyto rezistentní druhy hmyzu byly hlášeny nejen v USA, ale i v Austrálii, Číně a dalších zemích, které ve velkém pěstují bt plodiny. Monsanto na to reagovalo vytvořením mutací, které produkují více toxinů, proti nimž se však časem stanou škůdci opět rezistentními. Studie končí slovy: „Alternativní, trvale udržitelné metody zemědělství, poskytují jiný, realističtější způsob, nezávislý na agrobiotechnologických korporacích.

http://www.i-sis.org.uk/Bt_resistant_rootworm_spreads.php

Skupina 22 vědců varuje americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA):

Skupina vědců okolo Josepha Spencera z univerzity v Illinois varuje EPA ohledně selhání a nebezpečnosti GM plodin.  Skupina akademiků poukazuje na fakt , že GM kukuřice firmy Monsanto vytváří zmutované a insekticidům odolné druhy hmyzu, jako výsledek jejího širokého využití.  5. března 2012 zaslali vědci EPA dopis, ve kterém varují  před nedostatečnou ochranou GM kukuřice proti zavíječi. EPA již přiznala, že GM plodiny od Monsanta způsobují rezistenci zavíječe, který devastuje GM plodiny. EPA potvrdila, že monitoring podezřelých případů rezistence ze strany Monsanta je neadekvátní. GM plodiny mají přesně opačný účinek než se předpokládalo – vedou k větším škodám způsobeným zavíječem. Monsanto na to odpovídá jen dalšími modifikacemi, které budou mít úplně stejný účinek. http://naturalsociety.com/scientists-warn-epa-over-monsantos-gmo-crop-failures-dangers/

Studie Dr. Charlese M. Benbrooka a kol.  z Washington State University (2011):

Výzkumníci po dobu 16 let zkoumali účinky a množství herbicidů používaných k odstranění plevele na polích s GM plodinami. Podle výzkumníků vede pěstování GM plodin rezistentních vůči herbicidům ke vzniku tzv. superplevelů, které si vypěstovaly rezistenci na herbicidy, což v důsledku vede ke zvýšení množství chemikálií, potřebných k ničení těchto superplevelů. To je v rozporu s původními tvrzeními Monsanta, že tyto typy GM povedou ke snížení množství používaných herbicidů.  Plevele si vypěstovaly rezistenci vůči glyfosátu, který je součástí herbicidu Roundup , který vyrábí Monsanto. Podle studie vědců univerzity ve francouzském Caen jsou glyfosát a podobné chemikálie toxické vůči lidským buňkám, což mj. vedlo Rusko k uvalení zákazu na dovoz GM plodin od Monsanta.

Earth Open Source, nezisková organizace, sdružující dobrovolníky, vědce a výzkumníky spojuje účinky glyfosátu s některými vrozenými vadami. Přestože Monsanto o některých problémech vědělo už od roku 1993, nepodniklo nic v záležitosti omezení chemikálií a Roundupu v zemědělství. Glyfosát také způsobuje závažná poškození jater u ryb a vodních živočichů, neboť  může uniknout a kontaminovat spodní i mořské vody. Toto znečištění vody ovlivňuje obyvatelstvo, v jejichž moči našli vědci stopy glyfosátu. http://naturalsociety.com/study-confirms-gmo-crops-causing-more-pesticide-use-superweeds/

Svědectví farmářů pěstujících GM trávu produkující kyanid (2012):

Ve východním Austinu, Texas, vypěstoval farmář Jerry Abel  trávu Tifton 85, kterou nechal spást 18 kusům svého dobytka. Po chvíli uslyšel honák bučení a domníval se, že rodí březí kráva. Když přišel na místo, zjistil, že dobytek leží na zemi. Některé kusy byly již mrtvé, jiné v křečích. Mnoho dalších farmářů nyní zkouší GM trávu a nacházejí přítomnost kyanidu. http://naturalsociety.com/genetically-modified-grass-kills-cattle-by-producing-cyanide/

Studie o účincích glyfosátu na mužskou sterilitu (2012):

Studie objevila, že glyfosát (přísada Roundupu)  a jeho rezidua na plodinách jsou toxická k buňkám ve varlatech. Tato rezidua také způsobují snížení syntézy testosteronu, čili snižuje produkci mužských pohlavních hormonů nezbytných pro správné fungování těla. Negativní účinky glyfosátu se různí od vývojových vad plodu po karcinogenní účinky. Faktem je, že lidstvo se v průběhu času stává sterilním.S růstem spotřeby se také může stát, že během dekády bude sterilní prakticky úplně. Podle studie provedené v Dánsku počet spermií exponenciálně klesá, zatímco ve 40 letech 20. stol. jich měl dospělý muž průměrně 100milionů na ml, nyní jich má zhruba 60milionů na ml. Některé studie zjistili, že zhruba 20% mladých mužů má pouze něco okolo 20 milionů spermií na ml.

http://naturalsociety.com/gmo-technology-glyphosate-toxicity-men-sterile/

Studie prof. Seraliniho a kol. z univerzity v Caen a CRIIGEN (2012)

Tato studie vyvolala v poslední době snad největší rozruch po celém světě a otevřela znovu diskusi o bezpečnosti genetických modifikací, zejména ve vztahu k veřejnému zdraví.  Tato studie je v podstatě první veřejnou dlouhodobou studií (experiment probíhal po dobu dvou let) prováděnou sdružením nezávislých vědců CRIIGEN. CRIIGEN opakovaně od roku 2005 upozorňoval na pochybnosti, co se týče bezpečnosti GM organismů a jejich zavádění do životního prostředí a zejména o jejich možných negativních účincích na zdraví člověka (další informace jsou k dispozici na webu organizace http://www.criigen.org/SiteEn/).

Vědci testovali účinky Roundup tolerantní  GM kukuřice vypěstované s nebo bez použití Roundupu a účinky samotného Roundupu (přidaného do vody). Testované samičky umírali 2 x – 3x více a rychleji než ty, které byly krmeny stravou bez příměsi GMO. Rozvinuly se u nich velké prsní nádory a druhým nejvíce postiženým orgánem byla hypofýza. Také se změnila rovnováha produkce pohlavních hormonů. U samců se objevilo překrvení jater a nekróza 2,5 – 5,5 x častěji než u krmených běžnou potravou. Těžká nefropatie (chronické onemocnění ledvin v důsledku dlouhodobě zvýšené glykemie při diabetu) se objevila 1,3 – 2,3 x více. Samci měli čtyřikrát větší hmatatelné nádory. 76% všech změn v organismu mělo spojitost s ledvinami. Tyto změny lze vysvětlit nelineárními narušujícími účinky Roundupu na endokrinní systém, ale také nadměrnou expresí transgenů v GMO a důsledkům jejich metabolismu. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0278691512005637

 

         

 

 

         Toto jsou pouze některé z vědeckých studií, které budí podezření, že s těmi tolika opěvovanými a samospásnými  modifikacemi není něco v pořádku. Největším světovým producentem a lídrem v biotechnologiích je americká společnost Monsanto. Na svých stránkách deklaruje společnost vysokou kvalitu svých výrobků, biologickou a ekologickou bezpečnost. Dá se tomu ale věřit?  Při hledání odpovědi na tuto otázku je třeba podívat se na historii a současnost této společnosti.

 

 

III.Svět podle společnosti Monsanto

 

                        V současnosti je Monsanto  hlavním světovým producentem herbicidu Roundup a pochází od ní 90% geneticky modifikovaných semen. V roce 2009 vygenerovalo čistý zisk přes 2 miliardy USD, v roce 2010 jeho zisky poklesly o polovinu poté, co aktivisté odkryli strašné věci, které Monsanto dělá, zejména žaluje poctivé farmáře a podává uran těhotným ženám.

         Monsanto, nejznámější zemědělská a biotechnologická společnost,  má velmi temnou a špinavou historii, zahrnující rozsáhlé zamoření  toxiny nejen v USA, ale prakticky na celém světě.  Společnost byla mnohokrát pokutována za klamání spotřebitele, za utajování údajů, několikrát byla odsouzena k placení několikamilionových odškodnění jako např. obyvatelům města Annistonu, které po mnoho let zamořovala dioxiny, nebo v kauze veteránů vietnamské války, kteří měli trvalé následky po systematickém rozprašování Agenta Orange  do vietnamské džungle.

         Jméno Monsanto je pro mnoho lidí po celém světě symbolem chamtivosti, arogance, bezskrupulózních obchodních praktik. Pár faktů, která nejsou obecně známá:  Monsanto bylo během 2. světové války zapojeno do vývoje první jaderné bomby v rámci projektu Manhattan prostřednictvím jeho zařízení v Daytonu, Ohio, a nazývané Dayton projekt, který vedl  Charlie Thomas, ředitel Centrálního výzkumného oddělení Monsanta (pozdější prezident společnosti) a společnost také provozovala nukleární zařízení pro federální vládu v Miamisburgu, Ohio, nazývané Projekt Mound, do 80 let.

         Společnost Monsanto byla založena v roce 1901 v St. Luis, Missouri Johnem Francisem Qeenym,  veteránem farmaceutického průmyslu. Jejím prvním produktem bylo umělé sladidlo sacharin, které prodávala společnosti Coca-Cola. V průběhu 1. světové války a po ní se společnost věnovala zejména výrobě léčiv jako valinin,   aspirin, laxativ a sedativ. Postupně se společnost začala přeměňovat ze společnosti chemicko-farmaceutické na společnost chemicko-agro-technologickou až po biotechnologie.

         Když se podíváme do historie firmy a jejích výrobků, které byly pýchou této společnosti, valná většina z nich byla prokázána jako vysoce toxická, ohrožující lidské zdraví i životní prostředí. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména tyto: PCB, DDT, Agent Orange, Aspartam a Sacharin, Posilac.

        

         V roce 1929 začalo Monsanto vyrábět první ze série vražedných výrobků  - PBC (Polychromované bifenyly). Byly považovány za zázračnou chemikálii -  olej, který nehoří,  je téměř nezničitelný a mají neomezené využití. Dnes jsou PBC považovány za jedny z největších hrozeb pro naší planetu. Jsou karcinogenní, způsobují reproduktivní a vývojové vady a devastují imunitní systém. PCB je v současnosti zakázáno. Odtajněné dokumenty Monsanta s označením : „Důvěrné: přečíst a zničit“ jasně dokládají, že vedení společnosti o nebezpečnosti tohoto produktu a jeho účincích vědělo od samého počátku a vědomě ho vypouštěli do životního prostředí. Tuto pravdu skrývali před svými zaměstnanci i sousedy. Touto jedovatou chemikálií zamořovali svět více než 50 let.

         Nejzářivějším příkladem toho, jak to se svými sousedy a zaměstnanci myslí, je případ obyvatel alabamského městečka Annistonu, kde se nacházela továrna na výrobu PBC.  V roce 1966 zjistili manažeři Monsanta, že ryby, které ponořili do místního potoka, se během 10 sekund obrátily břichem vzhůru. Nikomu o tom neřekli. V roce 1969 objevili ryby  v jiném potoce, u nichž byly limity obsahu PBC překrořeny 7500x!Rozhodli se, že „není zájem na tom, aby se omezovaly limity vypouštění.“   V roce 1975 odhalila firemní studie, že PCB způsobuje rakovinu u testovaných krys. Nařídili pozměnit její závěry z „nepatrně karcinogenní“ na „nezdá se být karcinogenní“.

Monsanto požívalo lukrativní 4-dekádový monopol na výrobu PCB v USA a bojovalo za to, aby si tento monopol udrželo ještě dlouho poté, co byly PCB uznány za všeobecně znečišťující látky. Jedno z interních memorand prohlašuje: „Nemůžeme si dovolit ztratit ani dolar z byznysu.“

         Obyvatelé zamořeného Annistonu se v roce 2002 domáhali u soudy náhrady a odstranění znečištění. V průběhu procesu vyšly na základě dokumentů najevo otřesné detaily o korporátních machinacích v době před uzákoněním striktních environmentálních regulací. Některé z těchto dokumentů jsou datovány zpět až do 30. let 20. stol., ale s následky těchto operací se místní obyvatelé potýkají dodnes. Celá historie annistonského případu, jak jí publikoval v roce 2002 Michael Grunwald z Washington Post zde: http://www.washingtonpost.com/ac2/wp-dyn?pagename=article&contentId=A46648-2001Dec31

        

         V roce 1944 začalo Monsanto spolu s dalšími 15 výrobci produkovat DDT – 1, 1, 1 – trichlor-2, 2bis(4chlorfenyl)ethan.  Je to jeden z nejstarších a nejznámějších insekticidů, který hubí některé druhy škůdců (např. komárovité).  Ve většině zemí světa je dnes zakázaný, používá se v některých afrických zemích z důvodu snížení výskytu malárie.  DDT je vysoce toxický, do organismu může proniknout i pokožkou. Podle studií je DDT karcinogenní. Způsobuje poruchy hormonálního systému a některé reprodukční poruchy (např. zpomalování hybnosti spermií nebo jejich defekty).

http://cs.wikipedia.org/wiki/DDT

 

         Sacharin a aspartam:  obě tyto chemické látky patří do kategorie umělých nekalorických sladidel, která se přidávají do velkého množství jídel a nápojů (zejména  módní jsou nápoje označené jako Light nebo Diet), které konzumují lidé prakticky denně, aniž by věděli, jaké nebezpečí je za nimi ukryto a jaká je jejich historie. Sacharin (E954) se začal vyrábět jako první produkt Monsanta v roce 1902 jako alternativa cukru pro firmu Coca-cola a zakrátko budí pochybnosti ohledně zdravotních účinků.  Vyrábí se jako vedlejší produkt z uhlí nebo synteticky z toluenu. Při studiích na zvířatech se objevily vedlejší účinky v podobě rakoviny močového měchýře, dělohy, vaječníků, kůže, krvinek a dalších orgánů. U diabetiků – mužů byl zjištěn zvýšený výskyt rakoviny močového měchýře při konzumaci více jak osmi tablet denně. V USA byla látka povolena, poté zakázána a poté dočasně povolena s tím, že na potravinách bude upozornění, že potraviny s obsahem sacharinu jsou nebezpečné a na testovaných zvířatech měly rakovinotvorné účinky. V ČR je sacharin povolen v omezeném množství do potravin se sníženým obsahem energie v nápojích, dezertech, žvýkačkách apod.

 

 

                         

 

 

http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek?prisada=E954

 

Aspartam  (E951)nezačala vyrábět společnost Monsanto, ale G.D. Searle Company v 60. letech 20. stol. Původně byl aspartam vyvinut jako bojová neurotoxická látka, o níž dlouho panovaly pochybnosti, zda ji lze schválit jako sladidlo do potravin.  Aspartam se skládá ze tří složek: 1) fenylalanin zvyšuje hladinu serotoninu v mozku a vede tak k nervovým poruchám. Může se koncentrovat v mozku a je velmi nebezpečný zejména pro plod a kojence., a osoby trpící vzácnou chorobou – fenylketonurií.

2) kyselina asparagová je považována za excitotoxin, tj. stimuluje neurony v těle, dokud nezemřou. Může způsobit nerovnováhu aminokyselin v těle, která vede k narušení fungování neurotransmiterů v mozku. To může mít za následek psychosomatické poruchy jako bolesti břicha, hlavy, vyčerpanost, náladovost, poruch trávení a spánku. 3) Metanol  se mění na formaldehyd.  Metanol se dostává do různých částí těla a při 30 stupních Celsia metabolizuje na formaldehyd, který váže proteiny a DNA. http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/805-nebezpecny-aspartam-e951

V roce 1967 začala společnosti Searle provádět testování na opicích. Ze vzorku 7 opic krmených aspartamem rozpuštěným v mléce 1 opice zemřela a 5 jich mělo záchvaty způsobené disfunkcí mozku.  Studie dr. Olneye prokázala v roce 1971 díry v mozku u myší, krmených aspartamem. Přesto FDA (Úřad pro léčiva a potraviny) povolil v roce 1971 užívání aspartamu v omezeném množství v suchých potravinách. V roce 1976 na základě petice dr. Olneye a dalších vědců provedla FDA šetření studií Searlu a shledala je nepřesnými a zavádějícími, se zmanipulovanými daty. Na základě toho poprvé FDA iniciovala kriminální vyšetřování a velkou porotu. Na základě tohoto vyšetřování si Searle najala jednoho z washingtonských insiderů, Donalda Rumsfelda (bývalého ministra obrany ve Fordově administrativě a budoucího ministra obrany v Bushově administrativě) a ustanovila jej výkonným ředitelem a později prezidentem.  Bývalý hlavní vyšetřovatel Skinner odešel z úřadu státního návladního a přijal místo v právnické firmě Searlu. Vyšetřování se zastavilo. V roce 1980 FDA užití aspartamu opět zakázala na základě studie vlastních vědců, kteří potvrdili, že může způsobovat nádory na mozku. S nástupem R. Reagana do prezidentského úřadu se stal Rumsfeld členem jeho přechodného týmu. Byl to také on, kdo si vybral Dr. Hayese jako nového komisaře do FDA. V den Reaganovy inaugurace podává Searle novou žádost o schválení. Ještě téhož roku schválila FDA použití aspartamu pod značkou NUTRA SWEET pro suché potraviny, v roce 1982 také pro sycené nápoje. V roce 1985 koupila firma Monsanto společnost Searle  a obchod s aspartamem se stal náplní nové dceřiné společnosti NutraSweet Company. Protože pokračovaly nadále spory okolo bezpečnosti aspartamu a jeho účincích na lidský organismus, podpořený dalšími studiemi, rozhodla se společnost Monsanto v roce 1999 zbavit svých fenylalaninových závodů a prodala je společnosti Great Lakes Chemical Corporation. http://bestmeal.info/food/aspartame.shtml#history

 

Posilac  je obchodní název rekombinantního  hovězího růstového hormonu (rBST/rBGH), který je prvním z GM výrobků Monsanta. Byl schválený k uvedení na trh v roce 1994, přestože existovaly pochybnosti o jeho zdravotní nezávadnosti. Je vyprodukovaný genetickou modifikací baktérie E.coli. Tento hormon v přírodní podobě má  dobytek v sobě a zajišťuje správný růst a vývoj jeho orgánů. Jeho synteticky vyrobená verze se používá ke zvýšení dojivosti krav až o 20%. Bylo však zjištěno, že užívání tohoto hormonu může mít závažné následky: hormony v mléce mohou způsobovat rakovinu, mléko může obsahovat až 20% hnisu (buňky bílých krvinek) a ničí nutriční hodnoty mléka. Další testy ukázaly nepříznivé účinky syntetického hormonu na zdraví krav – 25% nárůst rizika vzniku mastitidy (zánětu vemena), 40% snížení plodnosti a 55% zvýšení rizika ochromení. Posilac je povolený v USA. V Kanadě, EU, Austrálii a na Novém Zélandu byl zakázán. http://bestmeal.info/food/rBST-rBGH-milk.shtml

 

Toto je ukázka toho, jaké výrobky  od svého vzniku společnost Monsanto  vyráběla nebo dosud vyrábí. Některé byly zakázané, protože způsobily vážné škody na životním prostředí, zničili lidské nebo zvířecí zdraví a způsobily smrt.  Některé jsou dosud v některých zemích povolené, ale existuje ne neodůvodněné podezření, že jejich užívání může mít závažné následky. Dá se potom věřit, že tato společnost to s lidstvem myslí dobře a že její biotechnologie jsou prospěšné pro lidské zdraví a přírodu a jsou řešením světového hladu a chudoby? Odpovědět si může každý sám.

 

A to ještě není všechno…

 

Sebevražda každou půl hodinu:  V Indii páchá sebevraždu enormní množství drobných chudých farmářů. Na vině je Monsantem tolik vychvalovaná bt-bavlna, na jejíž pěstování farmáři hromadně přešli, když je agenti Monsanta přesvědčili, že je to pro ně výhodné.  Zapomněli jim však říct, že bt-bavlna potřebuje větší množství vody než standardní odrůdy. To je ale v mnohých regionech Indie velký problém, většina rolníků nemá zavlažování a je odkázaná na déšť shůry. Když déšť nepřijde, neurodí se a není  co prodat. Původní odrůdy byly zvyklé i na dlouhá sucha a rolníci si ponechávali část úrody na semeno na příští rok. Patentované osivo si však musí každý rok kupovat a k tomu také pesticidy a hnojiva, což jim zvyšuje náklady. Pokud se neurodí, zadlužují se u bank nebo u lichvářů a dostávají se do neřešitelné situace, ze které volí jako východisko sebevraždu, paradoxně vypitím Roundupu. http://www.greenpeace.org/czech/cz/blogy/Dalsi-temata/sebevrada-kadou-plhodinu-na-vin-gmo/blog/39505/

Kromě jiných i na tuto situaci reagují indické úřady.  Parlamentní panel doporučil, aby byla ihned zrušena pole s GM plodinami a provádění výzkumu pouze pod přísným dozorem. Indie by neměla usilovat o GMO potraviny i přes nárůst populace, říkají někteří členové panelu. Indie zažalovala loni Monsanto a obvinila ho z „biopirátství“, krádeže původních druhů rostlin a z jejich přeměny na modifikované. Indické úřady si stěžovaly, že Monsanto a dalších agrochemické firmy se snaží ze země vytěžit plodiny pro vlastní zisk. http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/indie-se-pripravuje-na-vykopnuti-monsanta#more-13946

 

Narušená rovnováha v Argentině:  Argentina je jedním z největších producentů GM Roundup ready sóji na světě, která jde převážně na export. V polovině 90. Let přišla do Argentiny firma Monsanto s lákavou nabídkou osiva a herbicidů za mimořádně příznivé ceny. Tuto plodinu lze pěstovat prakticky mechanicky a snižuje tak náročnost na pracovní sílu. Za touto zdánlivou výhodností se ale ukrývá sociální drama – migrace a chudoba obyvatel a rizika pro životní prostředí. Rozloha polí se neustále zvětšuje, původní zemědělci jsou vytlačování a nuceni migrovat na okraje velkoměst, kde obývají nuzné slumy. Hromadí se organický materiál, který nelze mineralizovat,  snižuje se teplota půdy a obsah dusíku a zhoršuje se její kvalita. Vlastnictví půdy se hromadí v rukou několika málo vlastníků, zejména zahraničních. Do půdy je vyléváno ročně až 140 mil. litrů glyfosátu a přibližně stejné množství, většinou zakázaných herbicidů v tzv. „toxických koktejlech“, které jsou nezbytné pro vyhubení rezistentních plevelů a organismů.  To zabíjí včely, ryby a ptáky a vede ke snižování biodiverzity. Na úkor toho pokleslo pěstování tradičních plodin jako čočky, sladké kukuřice a různých odrůd brambor. Také vzrostl výskyt onkologických onemocnění u lidí, kteří žijí v blízkosti glyfosátových polí. http://www.greenpeace.org/czech/cz/blogy/magdalena_klimovicova/argentina-sojova_republika/

 

 

IV.Současná situace GMO ve světě, národní zákazy.

 

Největším producentem a propagátorem GMO na světě jsou Spojené státy.  V USA schvaluje FDA  GMO prakticky bez větších obtíží vycházeje ze zásady, že GM potraviny jsou rovnocenné potravinám běžným.  Proto také neexistuje povinný labelling (označování) potravin, které mají příměsi GMO. Spotřebitelé v USA proto v podstatě nevědí, co jedí.  Pokud chtějí mít jistotu, že kupují potraviny bez GMO, musí se spolehnout na dobrovolné prohlášení některých výrobců a farmářů, že jejich produkty GMO neobsahují nebo kupovat potraviny od místních. To vedlo velké množství Američanů k tomu, že se začali znovu zajímat o to, co obsahují potraviny, které jedí oni sami a jejich rodiny. Zejména v Kalifornii vzniklo velmi silné občanské hnutí, které vyústilo v podání návrhu na povinné značení GMO  známého jako Proposition 37. 

http://ballotpedia.org/wiki/index.php/California_Proposition_37,_Mandatory_Labeling_of_Genetically_Engineered_Food_(2012)

 

O tomto návrhu se konalo 6.11.2012 veřejné hlasování, ve kterém se 47% Kaliforňanů vyslovilo pro označování GMO v potravinách. 53% občanů bylo bohužel proti, zejména díky masívní protikampani sponzorované Monsantem a dalšími potravinářskými giganty, kteří se obávají, že pokud lidé budou vědět, co jí, nebudou jejich potraviny kupovat a klesnou jim zisky (hlavním argumentem odpůrců značení bylo, že značení způsobí růst cen potravin).  http://naturalsociety.com/anti-gmo-labeling-campaign-poses-cops-democratic-party/

Občané Kalifornie to však nevzdávají a snaží se iniciovat nové akce, jako např. vylepování samolepek v supermarketech na potraviny, které mohou obsahovat GMO. http://labelityourself.org/liy/

                  

 

 

Oproti USA je Evropa více opatrnější v zavádění nových technologií. Pěstování a dovoz GM plodin je upraven v rámci Unie centrálně. Řízení o povolení pěstování nebo dovozu plodin je velmi složité a trvá často i přes dva roky. O pěstování dané plodiny rozhoduje Komise, doporučení podává EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), který také průběžně situaci monitoruje. Při Komisi existuje registr GM plodin povolených pro pěstování a dovoz v rámci EU, seznam povolených plodin je pro členské země závazný. http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm

Jednotlivé členské státy mohou uplatnit národní zákaz na pěstování a dovoz GMO, pokud by se vyskytly okolnosti, které by mohly vést  ohrožení veřejného zdraví. Tento národní zákaz je v platnosti v Německu, Francii, Lucembursku, Rakousku, Maďarsku a Řecku. Národní zákaz  vydává také Polsko, a to na základě velkých protestů zemědělců, kteří vysypali před ministerstvo hromady mrtvých včel. GMO  totiž podle některých studií hubí tyto přirozené opylovače. http://www.bio-info.cz/zpravy/polsko-dalsi-zemi-ktera-zakazala-gmo-kukurici.  Velká Británie GMO oficiálně nezakázala, ale Monsanto se chystá z této země odejít pro přetrvávající odpor vůči němu.

         A co Česká republika? Česká republika zastává oficiálně postoj ke GMO výlučně na vědeckých základech. Na stránkách českého ministerstva zemědělství se ale v podstatě jiný názor než, že GMO je technologie moderní a žádoucí, nedozvíme. Ohledně možných rizik zde není k nalezení ani slovo. Naopak, odpůrci jsou stavěni do role těch, kteří brání vědecko technickému pokroku. Poněkud opatrnější a vyváženější jsou studie publikované na Ministerstvu životního prostředí. Registr GMO povolených v ČR vychází  z registru evropského http://www.mzp.cz/__C1256E7F0041C8C2.nsf/gmo-all?OpenView a většina plodin je určena k polním pokusům, zatím ne k přímé spotřebě. I přes soustavný tlak Monsanta a dalších producentů patentovaného osiva, rozloha polí osetých GMO jak v Evropě, tak v ČR od roku 2009 klesá. Jedním ze zásadních důvodů je důvod ekonomický. Evropa nikdy nepřijala genetické modifikace za své  a tyto technologie jsou mezi  většinou obyvatel považovány za nepřátelské a v rozporu s přírodou. Evropané si také vynutili povinný labelling, který jim dává možnost zvolit si potraviny s nebo bez příměsi GMO. Povinnost označovat potraviny je stanovena pro příměsi nad 0,9%, aby se tak zabránilo penalizaci náhodné kontaminace. Orgány EU, EFSA i národní orgány, konají také pravidelný monitoring a testování. Monsanto to ale nevzdává. Podle serveru Česká pozice odhalil server Wikileaks několik tajných depeší odeslaných z Americké ambasády v Praze. Cílem Američanů by mělo být vytvořit zde jakého si „trojského koně“ – programu aktivní podpory biotechnologií pro střední Evropu a Pobaltí. Vzhledem k tomu, že jako jedna z mála zemí ČR hájí pragmatický a otevřený přístup k biotechnologiím, je ideální zemí pro americké žraloky. Také stejně jako kolegové z farmaceutických firem vědí, že nejen čeští zákonodárci, ale i úředníci a lékaři jsou velmi „pragmatičtí“, a za jistých okolností jsou ochotni nové technologie podpořit. Mezi velké obhájce biotechnologií  patří např. předseda Agrární komory ČR a novopečený senátor Jan Veleba, Vědci z Biologického centra AV, kteří se několikrát vyjádřili pro bezpečnost těchto technologií nebo např.  tehdejší ministr zemědělství ve vládě Jana Fishera  Jakub Šebesta, který se snažil tlačit na vládu, aby prosazovala zrušení nulové tolerance vůči neschváleným odrůdám z dovozu. http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/cesko-coby-trojsky-kun-pro-geneticky-modifikovane-potraviny?page=0,1

 

                             

 

         Z dalších významných zemí, které pěstovaly nebo pěstují GM plodiny lze uvést např. Čínu. Čínští aktivisté, spolu s farmáři a aktivisty z Greenpeace vedli v Číně kampaň proti GM rýži, která vyvrcholila tím, že čínské státní úřady pěstování GM rýže v roce 2011 pozastavili. O průběhu této kampaně více zde: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Specialy-Greenpeace/ne-geneticky-modifikovane-ryzi/greenpeace-primelo-cinu-rici-ne-gm-ryzi/

 

         Za velké vítězství považují odpůrci GMO na celém světě rozhodnutí brazilského soudního dvora, který uložil potravinářskému gigantu Nestlé povinný labelling všech jeho výrobků, které obsahují více jak 1% GMO. Toto rozhodnutí je údajně ve shodě s brazilským zákonem, který ukládá všem producentům potravin upozorňovat spotřebitele na obsah GMO v jejich produktech. Soud tak rozhodl ve prospěch občanů a navzdory své vládě, která stála na straně biotechnologických korporací.  http://www.moneylife.in/article/brazil-court-supports-consumers-resistance-to-gmo-in-food-items/28036.html

         V sousedním Peru byl Kongresem uvalen 10-letý zákaz GMO v zemi. Hlavním důvodem byla obava obyvatel o zachování tradičních peruánských plodin jako obří bílá kukuřice, fialová kukuřice a známé odrůdy peruánských brambor. Mezi spotřebiteli v Peru začíná být všeobecný konsensus, že chtějí mít na stole bezpečné, místní , organické a čerstvé potraviny a chtějí chránit své životní prostředí. http://www.occupymonsanto360.org/2012/03/10/peru-passes-monumental-ten-year-ban-on-genetically-engineered-foods/

         Ani ne před měsícem schválil bolivijský prezident Morales Zákon Matky země, který brání soustřeďování půdy v rukou velkých korporací a zakazuje pěstování, šíření a  prodej geneticky modifikovaných semen na území Bolívie. http://www.eldeber.com.bo/nota.php?id=121015233320

Pro dokreslení situace týkající se pěstování GM plodin, lze uvést tuto mapku ze zpravodajského serveru „vlastnihlavou“:

                              

 

http://www.vlastnihlavou.cz/mapa-statu-pestujicich-geneticky-modifikovane-plodiny/            

 

 

V.               Závěr.

 

       Jako Dělnická strana sociální spravedlnosti se domníváme, že z výše uvedených informací vyplývá, že genetické modifikace nejsou tím, za co jsou v rámci propagací ať již našich úřadů nebo  biotech společností vydávány.

1)     Tyto nové technologické plodiny a potraviny nejsou řešení světového hladu a chudoby. Ba naopak, na mnoha místech zejména v zemích třetího světa hlad a chudobu dále rozšířili. Jejich pěstování je finančně náročnější, což vede u chudých farmářů k závislosti na biotech korporacích. V případě neúrody, upadají do dluhů, ze kterých nemají východiska. Pěstování těchto plodin vede úbytku pracovních míst v zemědělství, k migraci a zbídačování zemědělského obyvatelstva třetího světa. Také vede k rozšiřování osévaných ploch  a ke koncentraci vlastnictví půdy v rukou nejbohatších, většinou zahraničních vlastníků. Jde tedy o tiché vykrádání rozvojových zemí korporátními dravci.

2)     Biotech korporace prodávají farmářům patentované osivo za vysoké ceny spolu s příslušnými chemikáliemi na ošetřování plodin. To vede k tomu, že v některých oblastech vzniká nedostatek původního osiva a celé regiony i státy se dostávají do závislosti na těchto korporacích. Může to dojít až tak daleko, že původní osiva zcela vymizí, bude zničena potravinová bezpečnost a velké části světa budou vydány na milost a nemilost korporacím. Kdo ovládá semena, ovládá národ.

3)     Proklamovaná zdravotní nezávadnost se zdá být také prohlášením na kusu papíru. Prakticky všechny dlouhodobější výzkumy na laboratorních zvířatech ukázaly zásadní změny orgánů, rakovinu, změny v krvi, mozku a narušení celkové vyváženosti organismu.

4)     Proklamovaná environmentální bezpečnost je také bohapustou lží. Geny unikají do volné přírody, kde kontaminují (nejen) své volně žijící příbuzné druhy, s naprosto nepředvídatelnými následky, které však můžeme poznat až za několik let. Nejde však jenom o úniky genů. Vytváří se nové druhy rezistentních superplevelů a nové druhy rezistentního hmyzu. To vede ke zvýšenému množství použitých chemikálií a tyto „toxické koktejly“ po aplikaci nikam nezmizí. Rezidua zůstávají v rostlinách, kontaminují půdu a spodní vody. To všechno lidé snědí a vypijí. Mění se kvalita a složení půdy, umírají živočichové, kteří jsou pro správné fungování ekosystémů nezbytní. Následky mohou být během několika málo let katastrofické.

5)     Pro zdraví každého národa je nezbytným základem potravinová bezpečnost a soběstačnost. Této bezpečnosti a soběstačnosti lze dosáhnout pouze bezvýhradnou podporou co nejekologičtějšího organického zemědělství bez jakýchkoli rádoby vědeckých experimentů, kterými bude takto zásadním způsobem zasahováno do našeho potravinového řetězce a životního prostředí. Proto jediným východiskem je tyto šílené frankensteinovské experimenty jednou provždy

 

ZAKÁZAT!!!

 

 

Citace:

(1)   Roudná M. a kol., Genetické modifikace v České republice a opatření k zajištění biologické bezpečnosti, Ministerstvo životního prostředí, Praha , 2011

(2)   Kol. autorů, Genetické modifikace – možnosti jejich využití a rizika, Ministerstvo životního prostředí, 2008

 

                                                                                                                  DSSS Praha