Evropský stabilizační mechanismus - past pro Evropu

10.09.2012 23:28

 

Co je to ESM?

 

ESM (European Stability Mechanism) je Evropský stabilizační mechanismus, který má postavení mezinárodní finanční instituce. Smlouva o vytvoření ESM (dále jen „Smlouva“) byla podepsána 2. Února 2012 a jejími smluvními stranami 17 členských států eurozóny: Belgické království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lucemburské velkovévodství, Malta, Holandské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Slovinská republika, Slovenská republika a Finská republika.

Podpisu této smlouvy předcházelo rozhodnutí Evropské rady z 17.12.2010 o potřebě vytvoření tohoto mechanismu, který trvale převezme úlohu Evropského nástroje finanční stability (ENFS) a Evropského stabilizačního finančního mechanismu (ESFM), tj. poskytování finanční pomoci členům eurozóny. 25.3.2011 poté Rada svým rozhodnutím  2011/199/EU změnila čl. 136 Smlouvy o fungování EU (SFEU), na jehož základě je umožněno členům eurozóny takový mechanismus vytvořit. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR chválila v souladu s naším ústavním pořádkem sněmovní tisk č. 348-E, kterým se mění článek 136 SFEU, přičemž Senát Parlamentu ČR jej schválil předtím.

Znění sněmovního tisku č. 348-E zde: http://www.psp.cz/doc/00/07/08/00070814.pdf. Jelikož Česká republika není členem ESM, není ani český oficiální překlad této smlouvy. Nám jazykově nejbližší je slovenská verze zde: http://www.european-council.europa.eu/media/582901/12-tesm2.sk12.pdf.

ESM má v podstatě právní formu akciové společnosti. Akcionáři jsou členské státy eurozóny v poměru, jak je uvedeno v Příloze I Smlouvy (dále jen „klíč“). Na základě Smlouvy bylo stanoveno základní jmění ve výši 700 mld. EUR, rozdělených na 7 milionů akcií o nominální hodnotě 100.000 EUR. Základní jmění je rozděleno na splacené akcie a akcie splatné na požádání. Počáteční celková hodnota splacených akcií činí 80mld. EUR. Členské státy se neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují poskytnou svůj příspěvek dle klíče a splnit všechny výzvy na úhradu příspěvků včas a v souladu se Smlouvou. Ručení člena ESM je omezeno na jeho podíl na schváleném jmění. Jeho povinnost přispět do schváleného jmění není dotčena, ani pokud potřebuje pomoc, příp. je mu tato pomoc již poskytována.

Rada guvernérů může kdykoli vyzvat člena ESM k úhradě schváleného nesplaceného jmění a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu. Správní rada tak může rozhodnout, pokud úroveň nesplaceného jmění klesla pod 80 mld. EUR. Člen ESM se neodvolatelně a bezpodmínečně zavazuje zaplatit do 7 dnů od doručení jakékoli výzvy na úhradu svého příspěvku.

Změny schváleného jmění: Rada guvernérů pravidelně, minimálně jednou za 5 let, přehodnocuje maximální objem úvěrů a přiměřenost schváleného jmění. V případě potřeby rozhodne o změně (navýšení) jmění a emisi akcií podle klíče. Klíč k určení příspěvků se stanoví stejně jako je stanoven klíč, podle kterého upsaly národní centrální banky podíly v Evropské centrální bance (ECB) p. čl. 29 Protokolu č. 4 o statutu Evropského  systému centrálních bank a ECB (statut ESCB) připojeného ke SFEU. Tento klíč se upraví při zvyšování jmění, přistoupení nového člena nebo skončí období 12 let určené pro dočasnou korekci pro členy ESM podle čl. 42 Smlouvy.

 

 

Struktura a orgány ESM:

1)     Rada guvernérů je nejvyšším orgánem ESM. Každý člen jmenuje svého guvernéra a zástupce guvernéra. Guvernérem je člen vlády, který má ve své dikci správu financí (nejčastěji ministr financí). Předsedou Rady guvernérů je předseda tzv. Euroskupiny nebo si zvolí ze svého středu předsedu a místopředsedu na období 2 let. Jednání Rady guvernérů se mohou účastnit jako pozorovatelé člen Komise zodpovědný za hospodářské a  měnové záležitosti, prezident ECB a předseda Euroskupiny. Představitelé ostatních členů EU  jsou pozváni, pokud se jich jednání bezprostředně týká.

Rada guvernérů rozhoduje o základních otázkách fungování ESM jako např. emise nových akcií, změna objemu úvěrů, změna schváleného jmění, změna cenové struktury a politik finanční pomoci, změna seznamu nástrojů finanční pomoci, převody pomoci z ENFS na EMS, schvalování žádostí nových členů o členství a věci s tím související, interní předpisy a jednací řád ad.

2)     Správní rada je výkonným orgánem ESM. Každý guvernér jmenuje jednoho ředitele a zástupce ředitele z řad osob s vysokou odborností v ekonomických a finančních záležitostech. Správní rada rozhoduje v záležitostech podle Smlouvy nebo na základě delegace Rady guvernérů.

3)     Generální ředitel je jmenován Radou guvernérů. Musí být státním příslušníkem členského státu ESM s mezinárodními zkušenostmi a vysokým stupněm odbornosti. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí guvernéra a jeho zástupce, ředitele a jeho zástupce. Generální ředitel předsedá zasedáním Správní rady a účastní se zasedání Rady guvernérů. Generální ředitel je zákonným zástupcem ESM a provádí běžnou činnost ESM, odpovídá za organizaci, přijímání a propouštění zaměstnanců podle pravidel stanovených Správní radou.

4)     Zaměstnanci ESM jsou přijímáni a propouštěni Generálním ředitelem a vykonávají činnost za podmínek stanovených Správní radou.

 

Účelem fungování ESM je zajištění stability eurozóny jako celku a jednotlivých členských států poskytnutím podpory pro stabilitu, která má formu několika funkčních nástrojů:

1)     Preventivní finanční pomoc, o které rozhoduje Rada guvernérů. Tato pomoc může mít formu preventivní podmíněné úvěrové linky nebo úvěrové linky s dodatečnými podmínkami. Po prvním čerpání prostředků (formou úvěru nebo nákupu na primárním trhu) Správní rada na návrh Generálního ředitele a po posouzení Komise ve spolupráci s ECB rozhodne, zda tato forma pomoci je dostačující nebo je třeba zvolit jiný nástroj.

2)     Finanční pomoc na rekapitalizaci finančních institucí člena ESM – Jejím účelem je úvěrování rekapitalizace finanční instituce. Správní rada rozhodne na návrh Generálního ředitele a po zprávě Komise o vyplácení dalších tranží po vyplacení první tranže.

3)     Úvěry ESM - podmínky pro úvěrování jsou uvedeny v programu makroekonomické úpravy. Správní rada rozhodne o vyplacení dalších tranží po vyplacení první tranže.

4)     Nástroj podpory na primárním trhu slouží k zabezpečení nákupu dluhopisů člena na primárním trhu s cílem maximalizovat nákladovou efektivitu pomoci.

5)     Nástroj podpory na sekundárním trhu zabezpečuje operace na sekundárním trhu v souvislosti s dluhopisy člena ESM.

ESM plně pokrývá své finanční a provozní náklady. Za tímto účelem může do svých operací zahrnout přiměřené marže. ESM si může na zabezpečení svého účelu půjčovat na kapitálových trzích od bank, finančních institucí nebo jiných osob a institucí. Operace ESM mají být v souladu se zásadami řádného finančního řízení a řízení rizik.

ESM vytváří Rezervní fond, popř. i jiné fondy. Do Rezervního fondu se odkládají příjmy z operací a výnosy z finančních sankcí. Rezervní fond slouží ke krytí případných ztrát.

Správní rada každoročně schvaluje rozpočet ESM. Také uveřejňuje výroční zprávu, která obsahuje auditovanou účetní závěrku a členům zasílá čtvrtletní souhrnnou zprávu o finanční situaci a výkaz zisků a ztrát. Provádí také interní a externí audit.

ESM požívá právního postavení, výsady a imunity v každém členském státě. O toto se snaží i na území jiných států, kde vykonává své funkce nebo vlastní majetek. ESM požívá plné právní subjektivity a je právně způsobilá: nabývat movitý a nemovitý majetek a disponovat s ním, uzavírat smlouvy, vystupovat před soudy, podle potřeby uzavírat centrální dohody nebo protokoly na zabezpečení toho, aby jeho právní postavení, výsady a imunity mohly být uznány a vykonávány.

Majetek, finanční prostředky a aktiva bez ohledu na místo a subjekt držby jsou vyňaty ze všech forem soudního řízení, s výjimkou případu, kdy se této imunity sám vzdá. ESM také požívá imunitu vůči prohlídkám, zabrání, vyvlastnění nebo jiné formě odebrání nebo vyvlastnění na základě exekuce, soudního, správního nebo legislativního opatření. Archivy ESM jsou nedotknutelné, taktéž veškeré objekty. Úřední styk ESM má stejné postavení jako úřední styk jeho člena. Majetek, finanční prostředky a aktiva ESM nepodléhají žádným omezením, regulaci, kontrole ani moratoriu.

Členové a bývalí členové Rady guvernérů a Správní rady a další osoby pracující pro ESM nebo ve spojení s ním, jsou i po ukončení své činnosti pro ESM povinni zachovávat mlčenlivost a nezveřejňovat žádné informace.

Předseda Rady guvernérů, Guvernéři, zástupci guvernérů, Ředitel, zástupce ředitele a další zaměstnanci ESM požívají imunity proti soudnímu řízení co do výkonu úřední moci, a také nedotknutelnosti co do listin a dokumentů, které podepsali.

ESM, jeho majetek a aktiva, jeho zaměstnanci požívají také četných daňových výjimek, zejména z přímého zdanění.

 

 

ESM A ČESKÁ REPUBLIKA

Česká republika v tuto chvíli není členem eurozóny, a tudíž není ani smluvní stranou smlouvy o vytvoření ESM ani jeho členem. To ale v žádném případě neznamená, že se jí ESM netýká, spíše naopak. Dle čl. 139 SFEU patří ČR mezi státy, na které se vztahuje tzv. výjimka, což znamená, že nesplňuje kritéria stanovená pro přijetí eura jako společné měny. Dle čl. 140 SFEU Komise a ECB aspoň jednou za 2 roky podávají Radě zprávu o pokroku dosaženém těmito státy při plnění jejich závazků týkajících se hospodářské a měnové unie a posuzují slučitelnost jejich právních předpisů a statutů jejich centrálních národních bank se statutem ESCB a ECB.

Tato kritéria konvergence jsou:

1)      Dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace v poměru k průměrné výši inflace tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků,

2)      Dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, kde veřejné rozpočty nevykazují nadměrný schodek,

3)      Dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, po dobu aspoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči euru,

4)      Stálost konvergence členského státu a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb.

Dále se přihlíží k výsledkům integrace trhů, situaci a vývoji běžného účtu platební bilance a vývoji nákladů na jednotku pracovní síly a jiným cenovým indexům.

Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě na návrh Komise, které členské státy splňují kritéria a jejich výjimku zruší. Rada stanoví neodvolatelně hlasy členských států, jejichž měnou je euro, a dotyčného členského státu, na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslně přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu dotyčného státu a přijme další nezbytná opatření. Česká republika tudíž do přijetí eura jako společné měny mnoho, resp. vůbec mluvit nemůže, leda by o ně požádala sama. Jakmile bude rozhodnuto o zrušení výjimky pro ČR, stává se dle preambule Smlouvy odst. 7 členem ESM a nastartuje se procedura navýšení základního jmění a přepočet klíče, podle kterého bude vypočtena finanční účast ČR na tomto projektu. Podle slov ministra financí Kalouska je česká účast na tomto experimentu odhadovaná na cca 350 mld. Kč (40 mld. splaceného kapitálu a 310 mld. garancí).  

 

 

Závěr:

Dělnická strana sociální spravedlnosti považuje ESM za velmi špatný a rizikový experiment, zejména z těchto důvodů:

1)      Ekonomicky podporuje ESM další prohlubování zadlužování už tak předlužených států, namísto toho, aby těmto státům bylo umožněno z eurozóny odejít a provést řízený státní bankrot a restrukturalizaci hospodářství. Prohloubí se tím také rozštěpení Evropy na bohatý Sever a chudý Jih. Zda je projekt eura do budoucna vůbec ještě životaschopný, to je otázka, na kterou se odpovědi různí, nicméně řada renomovaných ekonomů se domnívá, že nikoli. Jedním z důvodů je i to, že euro bylo od počátku projekt politický, a do eurozóny byly přijaty země, které v době svého vstupu nesplňovaly konvergenční kritéria, ale euro jim bylo vnuceno. Zejména německý kancléř Helmuth Kohl byl opakovaně varován, že Itálie není schopna přijmout euro. Politika ale zvítězila nad ekonomickým rozumem. Stejně tak se přimhouřily oči v případě Řecka.

Některé banky, investoři a společnosti se od eura odvracení a považují ho za špatnou investici, vlády některých zemí společně s centrálními bankami se připravují na kolaps eura (např. Finsko, Německo). Někteří bankéři a investoři si dokonce vsadili na pád eura (např. baron Jacob Rothshild), některé centrální banky zvyšují zlaté rezervy (např. Rusko, Švýcarsko).

2)      ESM může prakticky kdykoli, dojdou-li jí peníze, rozhodnout o navýšení základního kapitálu o libovolnou částku, která může být zejména pro menší a ekonomicky slabší země likvidační. To vše bez odvolání.

3)      Rada Guvernérů, Guvernéři, jejich zástupci, Ředitel a jeho zástupce, členové Správní rady a další zaměstnanci požívají soudní imunitu, co se týče výkonu jejich pravomocí a jimi podepsané listiny jsou nedotknutelné. Kromě guvernérů nejsou funkcionáři a zaměstnanci ESM voleni občany EU ani se ze své činnosti nikomu nezodpovídají, přestože mají hospodařit s miliardovými prostředky daňových poplatníků členských států.

4)      Česká republika je v situaci, kdy by se podle některých předpokladů mohla stát členem eurozóny okolo roku 2017. Toto rozhodnutí neovlivníme, protože jsme si nevyjednali trvalý opt-out z eura, který má pouze Velká Británie (Protokol č. 15, který je přílohou konsolidovaného znění SEU a SFEU) a Dánsko (Protokol č. 16). Tento opt-out by nám umožnil euro přijmout, ale pouze na vlastní žádost a s naším souhlasem, při současném splnění konvergenčních kritérií.

5)      Velkou neznámou je výše budoucí české účasti v ESM. Odhadovaných 350mld. Kč se může v mezidobí mezi vznikem ESM a našim vstupem několikanásobně navýšit. Základní kapitál ESM se může opakovaně navyšovat v souvislosti s tím, jak se může finanční krize prohlubovat, tím by se navýšila i česká účast (pokud bude ESM poskytovat úvěry vládám na sanování soukromých bank za jejich špatné investice jako ve Španělsku, může k tomu dojít velice brzo). Možné je i předčasné zrušení výjimek pro nečleny eurozóny, pokud ESM dojdou peníze.    

6)        Dalším problémem udržení monetární unie je užší integrace a předání pravomocí z národních vlád a centrálních bank do jednoho mocenského centra, které bude spravovat veškeré monetární záležitosti a později i fiskální záležitosti členských států. To by vyžadovalo také integraci politickou, směřující k ustavení nějaké formy evropské federace nebo konfederace, kde prakticky veškeré záležitosti by rozhodovalo nevolené mocenské centrum v Bruselu a národní vlády a parlamenty by byly degradovány pouze na přikyvovače a překladače bruselských předpisů. Přestože návrhy na federalizaci Evropy zaznívají dnes a denně, největší hráč a tahoun Evropy a eurozóny ústy své kancléřky Angely Merkel se k ní zatím staví poněkud opatrně a nejistě, i přes velmi chladná prohlášení, že je třeba udělat vše pro záchranu eura. S tím kontrastují kroky německé centrální banky a vládních ekonomů, kteří zintenzivňují práce na alternativních scénářích pro případ, že euro padne. Určitě tak nečiní, protože nemají co na práci, ale protože je tu reálná možnost, že euro může padnout. Navíc k ESM, které schválil německý parlament se ještě nevyjádřil Německý ústavní soud, který má rozhodnout v září, ale ani tento termín vzhledem k množství podaných žalob není tak úplně jistý.

  Odmítavě se k myšlence evropské federace a přesunu dalších kompetencí do Bruselu staví také občané řady členských států, ve kterých zaznamenávají nárůst preferencí pronárodní strany a uskupení jako např.  Zlatý úsvit v Řecku, Svobodní Geerta Wilderse, Fidesz v Maďarsku, Národní fronta Marinne le Pen ve Francii, UKIP ve Velké Británii, Sverigedemokraterna ve Švédsku, Praví Finové ve Finsku a další, které mj. chtějí návrat pravomocí národních států a volnou spolupráci evropských národů, což je dle našeho názoru jediná správná cesta.

 Čím více si bude bruselská nevolená elita pro sebe uzurpovat pravomocí a čím více bude růst bída většinové evropské populace na úkor hrstky mocných, tím víc se evropské národy budou radikalizovat a může se stát, že to čemu Evropa chtěla po druhé světové válce zamezit, tj. novému válečnému konfliktu na kontinentě, se může velmi rychle přiblížit. To, jak Evropa bude vypadat za 5, 10 nebo 20 let, to už záleží na každém z nás.

 

Tiskový odbor DSSS Praha