Duchcov je náš

11.11.2014 13:10

Od dob republikánů se několika pronárodním stranám podařilo dosáhnout dílčích úspěchů v podobě mandátů v komunálních volbách. Vždy však bylo železným pravidlem, že vlastenci zůstávali v opozici, ignorováni ostatními „demokraticko-liberálními“ stranami, a tak jako extrémisté mohli spolurozhodovat maximálně o barvě nových laviček v parku. Tento dlouholetý stav se povedlo prolomit až DSSS po nedávných komunálních volbách v Duchcově, kde jsme obdrželi 13,28% hlasu, což znamenalo zisk velmi slušných třech mandátů z 21 členného zastupitelstva.

Připomeňme si, že se Duchcov v posledních letech smutně proslavil cikánskou kriminalitou a následnou sérií protestů nespokojených místních obyvatel. Dosavadní starostka se místo řešení problémů často stavěla na stranu nepřizpůsobivých obyvatel a tak není divu, že se i přes zisk jejího hnutí „Šance pro Duchcov“ (5 mandátů) nikdo do koalice s ní nehrnul. Místní lidé znají na vlastní kůži situaci ve městě, což je vždy nejlepší lék na multikulturní šílenství. Nakonec tak ve městě vznikla programová koalice vítězné ČSSD s DSSS a KSČM, která se dohodla na prioritách v tématech jako je bezpečnost občanů, městská doprava, či zlepšení s nakládáním prostředků města. Poprvé pro dlouhých letech tak má nějaká pronárodní strana přímý vliv na chod středně velkého města.

Zastupitelé z ČSSD dokonce dali přednost koalici s námi i za cenu hrozby vyloučení ze svojí strany. Když člověk poté četl hysterická vyjádření ministra pro práva menšin Dientsbiera o tom, že tamější zastupitelé vlastně nikdy ve skutečnosti nebyli sociálními demokraty, nebo slyšel vedení KSČM mluvit o nutnosti nespolupráce s „nedemokratickými stranami“, tak to člověka vyloženě zahřálo na duši jako příjemný bonus. Diskuze lidí na různých serverech také dávaly pragmatické koalici zelenou. Tím bychom to v ideálním světě mohli uzavřít jako happy end. Jenže náš svět je složitější, a tak se místo přirozené oslavy alespoň dílčího vítězství pronárodních sil objevila kritika iniciovaná z řad ex-členů, kteří se neúspěšně už skoro dva roky snaží sesbírat tisíc podpisů potřebných pro založení vlastní strany.

Normálně bych se něčemu takovému ani nevěnoval a ani se nechci do nikoho trefovat, protože by to bylo až moc jednoduché a pod úroveň. Nicméně když už si někdo najde chvilku na vytvoření petice požadující odstoupení všech funkcionářů DSSS, tak mi to nedá, abych nereagoval. Pojďme si rozebrat tento další uměle vyvolaný konflikt.

Hlavním bodem kritiky je naše Duchcovská koalice s KSČM a potažmo s ČSSD. Když pominu detaily typu jako, že ze 4 zastupitelů KSČM je jen jeden ve straně (pro mě osobně vcelku nepodstatné), tak bych rád připomněl známou věc, že komunální politika je zcela odlišná od celostátní. V komunálu je to vždy hlavně o lidech a ne o stranách, což v menších a středních městech platí víc, než v městech velkých.

Navíc se v místním zastupitelstvu nejedná o schvalování komunismu jako ideologie, ale o výše zmiňovaných věcech jako bezpečnost, doprava… Nikdo netvrdí, že je komunismus dobrou věcí a podle mě je to idea zcestná v mnoha ohledech. Nicméně to samé by se dalo říci o každé polistopadové „demokratické“ straně a přiznejme si fakt, že tyto strany dokázaly bývalé KSČ v mnohém konkurovat, pokud šlo o různé formy devastace naší země a v mnohém ji i předčily. Pokud bychom tedy měli čekat na vítězství jakékoli pronárodní strany, tak bychom museli čekat na dobu, až nějaká získá nadpoloviční počet mandátů, což je poněkud utopická vize.

V podstatě nám to dává na komunální úrovni jen dvě možnosti výběru. Buď budeme vždy jen v opozici, tak zůstaneme pro některé názorově čistí, ale nikdy nebudeme mít možnost zlepšit život lidem v daném městě. Nebo půjdeme do koalice s konkrétními lidmi, kteří jsou z pochybných stran, ale vidí věci v dané lokalitě podobně jako my.

Když to převedu zpět na Duchcov, tak buď jsme mohli nabídku na koalici odmítnout a nechat vládnout dosavadní procikánskou starostku. Druhá varianta byla utvořit koalici a mít tak možnost pozitivně ovlivnit životy lidí ve městě. Jestli jsme pro někoho „zrádci“ protože jsme si vybrali pomoc lidem, tak je to jeho věc. Pro mě by byla větší zrada národně socialistického hnutí, kdybychom se na lidi, kteří nás volili vykašlali a nechali je další čtyři roky napospas teroru nepřizpůsobivých. Kdo chce přemýšlet, tak myslí. Kdo chce slepě nenávidět, tak nenávidí. Je to každého volba a nikomu ji neberu.
 

Každopádně pro volební úspěch v Duchcově jsme udělali maximum a povedlo se, což je zásluha tamních aktivistů. Ať už se to nelíbí humanistickým extrémistům Dienstbierova typu, nepřizpůsobivým v Duchcově, nebo „jediným pravým národovcům“, kteří budou pod svou petici sbírat první stovku podpisů další rok, tak podstatný zůstává jen jeden fakt. Duchcov je náš a náš i zůstane minimálně na další čtyři roky. Poté bude hodnocení na místních lidech, kteří rozhodnou jestli naše volba byla správná.

Jiří Petřivalský
předseda DSSS Praha