DM Praha si připomněla 44. výročí upálení Jana Palacha

24.01.2013 00:11

V pondělí jsme se v podvečer sešli před budovou Filozofické fakulty UK, abychom si připomněli 44. výročí úmrtí Jana Palacha. Akci jsme zahájili minutou ticha. Jan Palach pro nás představuje symbol boje s totalitním zlem. Na akci poté přednesl svůj projev předseda pražské DM Pavel Szudár, jehož slova Vám přinášíme v celém znění:

Kamarádi,

jsem rád, že Vás zde vidím a že jste si udělali čas i přes nepřízeň počasí.

Dnes si zde připomínáme výročí tragicko-hrdinské smrti Jana Palacha. Studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, před kterou se právě nacházíme.

Tehdy dvacetiletý Palach se dne 16. ledna 1969, tedy necelý půl rok po okupaci vojsky zemí Varšavské smlouvy, polil hořlavinou a zapálil na Václavském náměstí. Vyjádřil tak odpor vůči tehdejším změnám a upevňování moci komunistickou vládní garniturou. Za zmínku jistě stojí, že jej o měsíc později 25. února následoval další student Jan Zajíc.

V tomto roce se společnost po původním vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím nedemokratickým vývojem.

Tento čin Jan Palach udělal dle vlastních slov: „Na protest proti všemu co se tenkrát dělo a proti nesvobodě slova a tisku!“

Jana Palacha nám zde připomíná i posmrtná maska odlitá sochařem Olbramem Zoubkem, který je mimochodem autorem pomníku obětem komunismu na nedalekém Újezdě. Tento akademický umělec byl za tuto "opovážlivost" tehdejším režimem perzekuován a 20 let po dobu normalizace mu nebylo umožněno cestovat, vystavovat nebo prodávat svá díla.

Vzpomínka na Palacha hoří v našich vlasteneckých srdcích dodnes a nikdy neuhasne! Obzvlášť v této divné době! V době, kdy se motto: Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí stalo jen jakýmsi předvolebním heslem a již dávno ztratilo svůj význam.

 

Napadá mě, co by si asi Jan Palach myslel, kdyby žil v dnešní době a viděl by, v jakém marastu se nachází nyní naše Česká země, kdy okupace vojsky Varšavské smlouvy byla nahrazena diktaturou z Bruselu a Česká republika tak znova ztratila svou suverenitu!

Kdy nesvoboda slova a tisku je v daleko horším stádiu, kdy jsou lidé perzekuováni za své myšlení a politické procesy se staly opět běžnou praxí současnosti.

Přemýšlím, jak by se Jan Palach asi při tomto nehezkém pohledu zachoval dnes?

Nebudu Vám na tuto otázku odpovídat, protože si myslím, že odpověď zná každý z nás.

ČLOVĚK MUSÍ BOJOVAT PROTI ZLU, NA KTERÉ PRÁVĚ STAČÍ !!!

Jménem DM Vám tímto děkuji!

Tiskový odbor DM Praha